Diamantový vrták není univerzální nástroj

Autor: Ing. Petr Kučava

Při vrtání otvoru do tvrdého materiálu může klasický vrták narazit na své limity. Diamantové nástroje využívají diamantová zrna nebo segmenty k postupnému odběru materiálu a umožňují opracovávat povrchy, u nichž je potřeba vysoká odolnost pracovní části. Diamantový vrták proto najde uplatnění například při práci s keramikou, porcelánovou kameninou nebo kamenem. Nejdůležitější přitom není samotné označení „diamantový“, ale konstrukce nástroje a jeho určení pro konkrétní materiál a způsob vrtání.

Princip diamantového vrtání

Diamantový vrták nebo korunka nepracuje stejně jako klasický vrták s výrazným řezným ostřím. Na pracovní části jsou diamantová zrna, která při kontaktu s obráběným materiálem vytvářejí abrazivní účinek. Nástroj tak materiál postupně obrušuje a odstraňuje, místo aby jej odebíral jediným souvislým ostřím.

Důležitá je přitom konstrukce pracovní části. Diamant může být na nástroji nanesen v souvislé vrstvě, případně může být součástí segmentů. Rozdílné provedení ovlivňuje rychlost úběru, životnost nástroje i způsob, jakým se diamantová vrstva během práce obnovuje. Z tohoto důvodu nelze jednotlivé diamantové vrtáky posuzovat pouze podle jejich průměru.

Materiál určuje konstrukci nástroje

Tvrdost sama o sobě není jediným kritériem. Při vrtání je potřeba zohlednit také křehkost, strukturu a povrchovou úpravu materiálu. Jinak se chová porcelánová kamenina, jinak přírodní kámen a jinak sklo. Právě proto se vhodnost nástroje musí posuzovat podle konkrétního určení, nikoli podle představy, že diamantová pracovní část zvládne automaticky všechno.

Při volbě je vhodné sledovat především:

• materiál, pro který je nástroj určen,
• požadovaný průměr a hloubku otvoru,
• způsob chlazení,
• doporučené nebo maximální otáčky,
• typ upínání,
• konstrukci diamantové pracovní části.

Důležitý je také způsob použití. Některé diamantové korunky jsou určeny pro úhlovou brusku, jiné pro vrtačku nebo specializované zařízení. Například korunky Distar Rocket pracují se závitem M14, jsou určené pro suché vrtání a mají maximální otáčky 3 000 ot/min.

Žula patří mezi náročné materiály

Přírodní kámen představuje při vrtání specifickou kombinaci vysoké tvrdosti a mechanické odolnosti. U žuly je proto vhodné použít nástroj, jehož konstrukce je pro tento typ materiálu určena. Diamantový vrták do žuly může být například korunkového typu se slinutými diamantovými segmenty.

U některých korunek je možné vrtat žulu nasucho. Například konstrukce Distar Rocket využívá slinuté diamantové segmenty laserově navařené na tělo korunky a je určena pro suché vrtání žuly a porcelánové kameniny. Konkrétní nástroj může podle průměru vytvářet otvory různých velikostí a pracovat do stanovené tloušťky materiálu.

Při vrtání žuly je důležité vést nástroj stabilně a nepoužívat jej jako páku. Nadměrné boční namáhání může negativně ovlivnit přesnost otvoru i životnost pracovní části. Význam má rovněž dodržení stanovených otáček a způsobu vrtání.

Sklo vyžaduje opatrnější postup

Sklo je příkladem materiálu, u kterého nestačí argumentovat pouze jeho tvrdostí. Je křehké a citlivé na lokální mechanické i tepelné namáhání, takže vhodnost konkrétního diamantového nástroje je nutné posuzovat podle jeho určení.

Diamantový vrták do skla proto nelze automaticky zaměnit za korunku určenou pro žulu. Samotná přítomnost diamantu ještě neznamená, že je nástroj vhodný pro jakýkoli tvrdý materiál. Rozhoduje především konstrukce pracovní části, způsob chlazení a doporučení výrobce pro konkrétní obráběný materiál.

Zároveň platí, že stejný diamantový nástroj může být v některých případech určen pro více materiálů, pokud jeho konstrukce takové použití umožňuje. To ale nelze předpokládat pouze podle názvu. U konkrétního nástroje je vždy rozhodující jeho technické určení.