Jak změnit nepříznivou statistiku, která Česko v Evropě řadí k zemím, kde nejvíce lidí umírá na srdeční a cévní choroby? Jde samozřejmě o změnu životního stylu včetně stravování, ale lékaři tvrdí, že by pomohla i četnější vyšetření na klidové EKG. Co to je? Jde o vyšetření srdeční frekvence pomocí přístroje elektrokardiografu. Ten zachytí drobné elektrické vzruchy srdečního svalu, který pumpuje do celého těla okysličenou krev. Výsledkem zachycených vzruchů je křivka neboli elektrokardiogram. Z jejího průběhu lze vysledovat chorobné změny, ale i prodělané srdeční onemocnění.
Klidové EKG lze doplnit i zátěžovým vyšetřením
Klidové EKG u zdravého člověka má prakticky neměnnou křivku a mírně se liší pouze s věkem. Zkušený lékař pozná změny, které vždy signalizují počínající onemocnění, například srdeční arytmii, což je náhlé zrychlení nebo zpomalení srdeční frekvence. Ale klidové EKG nemusí vždy ukázat změnu srdeční křivky. Existuje proto další vyšetření, tzv. zátěžové EKG, které by už mělo s podstatně větší přesností zachytit i drobné změny. Principem je, že srdce se přinutí k většímu výkonu, tedy větší námaze, při níž by se i počínající chorobná změna měla projevit.
Holter EKG odhalí i počínající srdeční chorobu
Když klidové EKG ani zátěžové vyšetření nepomůže, a lékař má přesto podezření na počínající srdeční onemocnění, lze zvolit kontinuální měření neboli holter EKG. Pacient dostane záznamovou krabičku s elektrickými svody, které si připevní na tělo. Přístroj zaznamenává činnost srdce v určitých intervalech minimálně 24 hodin, případně i déle. Pacient může vykonávat přes den běžné činnosti, jen se nesmí s přístrojem sprchovat. Celodenní záznam srdeční frekvence by měl už spolehlivě odhalit i drobné změny na křivce a tím i počínající srdeční chorobu.
Mohlo by vás zajímat
